Ukázky podle věku vašeho dítěte
Obrázková knížka pro 4–5 let a komiksy pro 6–8, 7–9, 9–11 a 12–14 let — úvodní stránky přesně tak, jak je dostanete.
Kolik je vašemu dítěti?
Vyberte věk — ukážeme vám vhodnou ukázku.

Rexo a malinký stan
Bruno chce ze stanu u jezera vidět světlušky. Přijde bouřka, stan se stěhuje do chatky — a na dveře zaklepe největší dinosaurus v údolí.
Tahle ukázka je zatím v angličtině — bubliny brzy přeložíme. Text každé stránky najdeš přeložený pod obrázkem.
- Styl: Modelína
- Ukázka: obálka + 6 z 16 stran
- Hrdina: Bruno, 5 let (vymyšlený)
Ukázka — vymyšlené dítě

Rexo a malinký stan
Kniha pro Bruna

U jezera stavěli Bruno a Pupo malinký oranžový stan, protože dnes v noci měly přiletět světlušky. Pupo radostí pípal. Jenže přes kopce se přivalily mraky a doktor Fosilka řekl: „Blíží se bouřka — dnes stan spí u mě v chatce.“
PÍP!

Stan teď stál uvnitř chatky. „Světlušky, kde jste?“ šeptal Bruno, ale venku bylo jen hromobití. Bruno si stáhl ostnatou dinosauří kapuci přes oči: „Jsem obrněný dinosaurus, já se nebojím!“ Vtom někdo zaklepal na dveře: ťuk, ťuk.
BUM!

Ve dveřích stál Rexo, největší dinosaurus v údolí, a vešla se do nich jen jeho hlava. „Můžu dál i já, když je hrom ještě větší než já?“ šeptal a třásl se jako želé. Bruno se na něj podíval, odhrnul si kapuci a zašeptal: „Já se taky malililinko bojím — pojď blíž.“
BUM!

Rexo si schoval záda a ocas pod střechu kůlny na dřevo. Bruno rozsvítil lampičku a stan zazářil jako dýně. „Když to bouchne, počítáme: jedna, dva…“ začal Bruno, ale Pupo mu do toho pípl. „To není tři!“ smál se Rexo.
PÍP!

Znovu zahřmělo. Bruno nafoukl tváře a tenounkým hláskem zahřměl: „Bumíček!“ Rexo vyprskl smíchy a prosil ho, ať to udělá znovu.
BUMÍČEK!

CHRRR!
Pak přestalo pršet, hrom odputoval za kopce a nad jezerem se vznesly stovky světlušek. Největší dinosaurus v údolí je neviděl, protože spal, a tak mu Bruno přikryl nos dekou. O pár dní později doma zahučel vysavač, Bruno nafoukl tváře — „Bumíček!“ — a máma vyprskla smíchy.
- Ukázka — vymyšlené dítě
Konec ukázky
To bylo prvních 6 z 16 stran. V celé knize příběh pokračuje až do konce.
Posouvej prstem, roztažením dvou prstů přiblížíš. Dál a Zpět jdou po jednotlivých okénkách.
Co vymyslelo dítě
- Přání
„Chci spát ve stanu u jezera a vidět světlušky.“
Příběh začíná u jezera: Bruno a Pupo stavějí stan, protože dnes v noci přiletí světlušky.
- Talent
umí napodobit jakýkoli zvuk
Bruno umí z hromu udělat malinké „bumíčko“.
- Pomocník
ankylosaurus Pupo, který pípá jako hračka
Pupo radostí pípá — i uprostřed počítání.
- Věc
žlutá lampa
Díky lampě stan svítí jako dýně.
- Svět a styl
Údolí dinosaurů, Modelína
Všechno je z modelíny, i největší dinosaurus v údolí.
Co doplnil rodič
- Téma
- strach a malé krůčky
- Poznámka
- „Při bouřce se schovává pod peřinu a v noci nás volá. Nechceme mu říkat, ať se nebojí.“
V příběhu není peřina ani noc doma. Bojí se někdo mnohem větší než Bruno — a Bruno je s ním.
Ponaučení v příběhu nikdo nevysvětluje — je v tom, co postavy dělají.

Kakaová mapa
Lina, Oto a skřítek Oblázek vyrážejí tam, kde ještě nikdo nebyl, a tunely si prosvětlují bláznivými písničkami — jenže na rozcestí kus mapy chybí.
Tahle ukázka je zatím v angličtině — bubliny brzy přeložíme. Text každé stránky najdeš přeložený pod obrázkem.
- Styl: Obrázková knížka
- Ukázka: obálka + 6 z 16 stran
- Hrdinka: Lina, 7 let (vymyšlená)
Ukázka — vymyšlené dítě

Kakaová mapa
Kniha pro Linu

Ráno před výpravou tam, kde ještě nikdo nebyl.
Oto: Moje první mapa! Překreslil jsem ji od starých horníků — i se všemi značkami.
Oto: Snad je dobrá.
Oblázek: Jejda. Kakaové prsty.
Iskra: Kdyby lucerna zhasla, zapalte ji od kamene, který svítí sám od sebe.
Lina (myslí si): Jen malá lodička. Hned ji zase rozložím.
TRRRH!

Iskra: Zůstanu tady a budu povolovat lano. Zatáhněte a přijdu.
Oto: Mapu mám. Jdeme!
Oblázek: Chi-chi-chi! Jiskřičky! Chi-chi…
Oto: Pozor! Když se směje, kýchá.
HAPČÍÍÍ!
Oblázek: Je tu tma jak v ponožce, jak v ponožce…
Oto: Září! Když zpívá!

Oto: Já se bojím motýlů, i malých!
Lina: Já jsem omylem snědla žížalu, v salátu!
Oto: Kdo mi roztrhl mapu?!
Oto: Kakaové prsty… Oblázku?
Oblázek: Já… já jsem ji jen poplácal.

Lina: Tudy! Určitě!
Oto: Zeď. Paráda.
Lina: Tra-la-la, všechno je skvělé, tra-la-la!
Oto: Bez Oblázka je to jak baterka bez baterie.
Oto: Pět tunelů a mapa bez rohu. Musíme zpátky.

Lina: Nebyl to Oblázek. Byla jsem to já. Složila jsem z mapy lodičku a ona se roztrhla.
Oto: Lodičku? Z mojí první mapy?!
Oblázek: …A aspoň plavala?
Lina: Na rohu byl krystal. Jako zub.
Oto: Zub je značka starých horníků! Ukazuje cestu.
Oblázek: Zub ukazuje, zub ukazuje…
Oto: Tudy!

Lina: Kámen, který svítí sám od sebe! A místo, kde ještě nikdo nebyl!
Lina: Ještě nikdo tu nebyl… kromě mojí lodičky.
Oto: Můj roh! I s dveřmi.
Oblázek: Chi-chi-HAPČÍ!
…hapčí… hapčí…
Oto: Ty dveře… se pohnuly.
- Ukázka — vymyšlené dítě
Konec ukázky
To bylo prvních 6 z 16 stran. V celé knize příběh pokračuje až do konce.
Posouvej prstem, roztažením dvou prstů přiblížíš. Dál a Zpět jdou po jednotlivých okénkách.
Co vymyslelo dítě
- Přání
„Chci jít tam, kde ještě nikdo nebyl, a najít kámen, který svítí.“
Děti vyrážejí na výpravu „tam, kde ještě nikdo nebyl“, a hledají kámen, který svítí sám od sebe.
- Talent
všimne si každého detailu
Lina si na mapě všimne drobnosti, která se později hodí.
- Má ráda
papírové lodičky a kakao
Mapa se složí do papírové lodičky a jsou na ní otisky prstů od kakaa.
- Pomocník
skřítek Oblázek, který kýchá, když se směje
Oblázek se zasměje, kýchne — a lucerna zhasne.
- Kamarád
Oto, tvůrce map
Oto si na výpravu bere svou úplně první mapu.
Co doplnil rodič
- Téma
- přiznat chybu
- Poznámka
- „Když něco rozbije nebo vylije, rychle to schová a dělá, jako by se nic nestalo. Nechceme ji trestat.“
Doma se nic nerozbije ani nevylije — Lina udělá jinou, malou chybu daleko od domova, na výpravě.
Ponaučení v příběhu nikdo nevysvětluje — je v tom, co postavy dělají.

Dvě sekundy
Ema čte mořské proudy z bublinek a chce porazit bratrance Maťa v závodě vorů o kus Velké mapy. Za majákem leží Ďáblův vír, kam se ještě nikdo neodvážil.
Tahle ukázka je zatím v angličtině — bubliny brzy přeložíme. Text každé stránky najdeš přeložený pod obrázkem.
- Styl: Čistá linka
- Ukázka: obálka + 7 z 16 stran
- Hrdinka: Ema, 8 let (vymyšlená)
Ukázka — vymyšlené dítě

Dvě sekundy
Kniha pro Emu

Pirátský ostrov. Jednou za rok tu děti závodí o kousek Velké mapy.
Kotva: Kdo první zazvoní na zvon na bóji u majáku, dostane tenhle kousek.
Maťo: Vyhraju, sestřenko. Jako vždycky.
Echo: …VŽDYCKY!
Ema: Echo opakuje poslední slovo. Jakékoli slovo.
Echo: …SLOVO!
Kubo: Uzly jsou hotové, kapitánko.
Ema: Tak vytáhni plachtu!
Kubo: Maťo má dvakrát větší vesla.
Ema: A my máme bublinky.

TÚÚÚÚT!
Maťo: Pápá, šneci!
Ema: Bublinky se točí doleva. Je tam proud!
Maťo: Hej! To je podvod!
Echo: …PODVOD!
Kubo: Proud není podvod. Je zadarmo!
Ema: A za majákem je ten nejrychlejší.
Kubo: Ten ne, kapitánko. Ten je čertovský.

Ema: Čertův vír. Ještě nikdo se do něj neodvážil.
Kubo: Dneska jedeme k bóji, kapitánko.
Kubo: Vedeme! O celý vor!
Ema: Maťo! Pozdravuj rybičky!
Echo: …RYBIČKY! RYBIČKY!
Ema: Echo! Dost!
Echo: …DOST!

CINK!
Maťo: Prvníííí!
cink.
Kotva: Maťo. O dvě sekundy.
Ema: To ten papoušek!
Echo: …PAPOUŠEK!

Maťo: Co jsou ti šneci? Kde je poklad?
Maťo: …Emo? Ty umíš číst proudy.
Ema: Prohrála jsem o dvě sekundy. O dvě!
Ema: …Ukaž.
Kotva: Shora proudy uvidíte.
Ema: Otoč ji, Kubo. Želví skála je tamhle.
Ema: Tři kroužky a jedna dlouhá skluzavka… Čertův vír!
Maťo: Tam? …Já nejedu.

Ema: Mapa vede tudy, tak pojedeme tudy. Vezmeme tě do vleku.
Maťo: …Tak jo. Ale mapu nesu já.
Maťo: Uzly umím. Mašle drží vždycky.
Kubo: …Vždycky?
Echo: …VŽDYCKY!
Ema: Je to jen malý vír!
Kubo: MALÝ?!
Maťo: Jů-hůůů!
Ema: Jejda. Je větší, než jsem myslela!
Maťo: Mašle se rozvázala!
Ema: Točím k němu! Kubo, smyčku!
Kubo: Tomu říkám uzel.
Maťo: A tomu říkám vesla!

Kubo: Tohle není na žádné mapě.
Ema: Tak to nakresli, Kubo!
Maťo: Nedosáhnu!
Ema: Kubo, háček! A drž nás u vraku.
Ema: Další je u Velrybího ostrova. Odveta?
Maťo: Odveta!
Echo: …ODVETA!
Hlas z vraku: …Pozdravuj rybičky…
Kubo: To… nebyl Echo.
Ema: To jsem křičela já. U bóje.
- Ukázka — vymyšlené dítě
Konec ukázky
To bylo prvních 7 z 16 stran. V celé knize příběh pokračuje až do konce.
Posouvej prstem, roztažením dvou prstů přiblížíš. Dál a Zpět jdou po jednotlivých okénkách.
Co vymyslelo dítě
- Přání
„Chci závodit s bratrancem a plout tam, kam se ještě nikdo neodvážil.“
Ema závodí s bratrancem Maťem o kus Velké mapy a hledí k Ďáblovu víru, kam se nikdo neodvážil.
- Talent
čte mořské proudy z bublinek ve vodě
Na startu si všimne, že se bublinky stáčejí doleva — tam teče proud.
- Pomocník
papoušek, který opakuje poslední slovo
Papoušek Echo opakuje poslední slovo: „…VŽDYCKY!“, „…PODVÁDĚNÍ!“
- Vzhled
jezdí na vozíku s tyrkysovým rámem, pruhovaný šátek na hlavě
Ema řídí vor ze svého vozíku. Vozík se ani jednou nezmíní — přístav i vor jsou na něj prostě připravené.
- Svět a styl
Pirátský ostrov, Čistá linka
Přístav, maják a vory nakreslené jasnou čistou linkou.
Co doplnil rodič
- Téma
- prohra a chyby
- Poznámka
- „Když prohraje v kartách nebo v Člověče, nezlob se, smete figurky ze stolu a řekne, že už nikdy hrát nebude. Žádné tresty — chceme, aby uměla prohrát a hrát dál.“
V příběhu nejsou karty ani Člověče, nezlob se. Ema prohraje o dvě sekundy — a co udělá potom, ukáže sama.
Ponaučení v příběhu nikdo nevysvětluje — je v tom, co postavy dělají.

Dvě sekundy
Stejný příběh, jiný hrdina: Kubo váže uzly a kreslí mapy a s kamarádkou Emou závodí s Maťem o kus Velké mapy. Jednoho dne chce Ema proplout Ďáblovým vírem.
Tahle ukázka je zatím v angličtině — bubliny brzy přeložíme. Text každé stránky najdeš přeložený pod obrázkem.
- Styl: Čistá linka
- Ukázka: obálka + 7 z 16 stran
- Hrdina: Kubo, 8 let (vymyšlený); jeho kamarádka Ema jezdí na vozíku
Ukázka — vymyšlené dítě

Dvě sekundy
Kniha pro Kuba

Pirátský ostrov. Jednou za rok tu děti závodí o kousek Velké mapy.
Kotva: Kdo první zazvoní na zvon na bóji u majáku, dostane tenhle kousek.
Maťo: Vyhraju, sestřenko. Jako vždycky.
Echo: …VŽDYCKY!
Ema: Echo opakuje poslední slovo. Jakékoli slovo.
Echo: …SLOVO!
Kubo: Vytáhnout plachtu!
Ema: Kapitáne, proudy dneska šumí jako limonáda.
Kubo: Maťo má dvakrát větší vesla.
Ema: A my máme bublinky.

TÚÚÚÚT!
Maťo: Pápá, šneci!
Ema: Bublinky se točí doleva. Kubo, je tam proud!
Maťo: Hej! To je podvod!
Echo: …PODVOD!
Kubo: Proud není podvod. Je zadarmo!
Ema: A za majákem je ten nejrychlejší.
Kubo: Ten ne. Ten je čertovský.

Ema: Čertův vír. Jednou jím projedu. Ještě nikdo se neodvážil.
Kubo: Dneska jedeme k bóji.
Kubo: Vedeme! O celý vor!
Kubo: Maťo! Pozdravuj rybičky!
Echo: …RYBIČKY! RYBIČKY!
Ema: Kubo! Plachta!
Kubo: Echo! Dost!
Echo: …DOST!

CINK!
Maťo: Prvníííí!
cink.
Kotva: Maťo. O dvě sekundy.
Kubo: To tvůj papoušek!
Echo: …PAPOUŠEK!

Maťo: Co jsou ti šneci? Kde je poklad?
Ema: Jestli jsou to šneci, tak hodně rychlí.
Maťo: …Kubo? Ty přece kreslíš mapy, ne?
Kubo: Prohráli jsme o dvě sekundy. O dvě!
Kubo: …Ukaž.
Ema: Jsou to proudy. Ale které? Moře je jich plné.
Kotva: Shora proudy uvidíte.
Kubo: Želví skála je tamhle. Takže mapa jde takhle!
Ema: Tři kroužky a jedna dlouhá skluzavka… Čertův vír!
Maťo: Tam? …Já nejedu.

Kubo: Mapa vede tudy, tak pojedeme tudy. Maťo, vezmeme tě do vleku.
Maťo: …Tak jo. Mapu nesu já. A lano uvážu na mašli.
Ema: Konečně Čertův vír!
Kubo: Rychle, než si to Maťo rozmyslí!
Ema: Kubo, ty jsi kapitán voru. Ne mých kol.
Kubo: Drž se trasy! U skály doprava!
Ema: Jasně! Je to jen malý vír!
Maťo: Jů-hůůů!
Ema: Jejda, moc ostře! Točím k němu!
Maťo: Mašle se rozvázala!
Kubo: Hodím smyčku!
Kubo: Tomu říkám uzel.
Maťo: A tomu říkám vesla!

Kubo: Tohle není na žádné mapě. Kreslím to!
Ema: Kresli rychle. Příliv nepočká.
Maťo: Nedosáhnu!
Ema: Kubo, háček! A drž nás u vraku.
Kubo: Další je u Velrybího ostrova. Odveta?
Maťo: Odveta!
Echo: …ODVETA!
Hlas z vraku: …Pozdravuj rybičky…
Ema: To… nebyl Echo.
Kubo: To jsem křičel já. U bóje.
- Ukázka — vymyšlené dítě
Konec ukázky
To bylo prvních 7 z 16 stran. V celé knize příběh pokračuje až do konce.
Posouvej prstem, roztažením dvou prstů přiblížíš. Dál a Zpět jdou po jednotlivých okénkách.
Co vymyslelo dítě
- Talent
rychle váže uzly a kreslí mapy
Kubo váže uzly na voru a překresluje si trasu do sešitu.
- Svět
papoušek, který opakuje poslední slovo · závod vorů
Papoušek Echo opakuje poslední slovo a děti závodí na vorech o kus Velké mapy.
- Svět a styl
Pirátský ostrov, Čistá linka
Přístav, maják a vory nakreslené jasnou čistou linkou.
Co doplnil rodič
- Téma
- prohra a chyby · kamarádka, která jezdí na vozíku
- Poznámka
- „Když prohraje ve fotbale nebo ve hře, pláče a říká, že už to nikdy hrát nebude. Žádné tresty — chceme, aby uměl prohrát a hrát dál.“ A v příběhu: kamarádka, která jezdí na vozíku.
Fotbal v příběhu není. Kubo prohraje o dvě sekundy. Ema je kamarádka s vlastním cílem — nikdo z vozíku nedělá téma, a když ho Kubo ve spěchu chytne, Ema řekne jednu větu.
Ponaučení v příběhu nikdo nevysvětluje — je v tom, co postavy dělají.

Magnet
Tobi z lavičky náhradníků a nová holka, která rozumí holubům, honí robota, jenž „opravuje“ město lepidlem — o místo v týmu hrdinů.
Tahle ukázka je zatím v angličtině — bubliny brzy přeložíme. Text každé stránky najdeš přeložený pod obrázkem.
- Styl: Superhrdinové
- Ukázka: obálka + 8 z 16 stran
- Hrdina: Tobi, 10 let (vymyšlený)
Ukázka — vymyšlené dítě

Magnet
Kniha pro Tobiho

Město hrdinů. Každé dítě tu má jednu schopnost. Tobiho je magnet.
Tobi: Sedm lžiček najednou. Nový rekord!
Strážkyně věže: Robot Lepík profesora Nehody utekl. Slepuje celé město.
Strážkyně věže: Kdo ho do západu slunce přivede zpátky, přidá se k týmu Signál.
Tobi: Konečně. Dva roky na lavičce.
Strážkyně věže: Půjdeš s Lotou. Je nová.
Lota: Ahoj. Tohle je Vrkouš. Říká, že máš divné brýle.
Tobi (myslí si): Paráda. Nováček a holub.

Lota: Vrkouš říká, že Lepík je za fontánou.
Tobi: Já vím. Vidím ho.
Tobi: Je z kovu. Jedno přitáhnutí a je můj.
SMYK!
Lota: Tobi, letíš k němu!
Profesor Nehoda: Lepíku! Stůj! Promiňte, děti!
Tobi: To jsem věděl. No… skoro.

Lota: Holubi říkají, že Lepík věci nerozbíjí. Opravuje je.
Tobi: Lepidlem? Celé město?
Lota: Třesou se ti lžičky.
Tobi: To nejsou moje lžičky!
Lota: Jestli ho nechytíme, pošlou mě domů. Je to můj první den.
Tobi: Mě nikam neposílají. Já jen sedím.
Lota: Náměstí!
Tobi: Jdeme!

Tobi: Teď. Jen kolečko. Pomalu…
Lota: Tobi, počkej! Holubi vědí, kam jede!
Profesor Nehoda: Zase vedle!
Tobi: Všechno jsi zkazila!

ŘINK-BÁC-CINK!
Lota: …Tobi?
Hlas z hromady: Jsem v pohodě. Asi.
Lota: Vrkouš se ptá, jestli nechceš hroznové víno.
Tobi: Paráda. Ještě i pánev.

Tobi: Pokus jedna: myslet na holuby.
Tobi: Pokus dva: nemyslet na holuby.
Lota: Co tam děláš?
Tobi: Vědu.
Pekař: Moje pánev!
Tobi: Pánev — tam. Kolo — tam.
Tobi: Promiň. Neposlouchal jsem. Kam Lepík jede?
Lota: Nahoru na věž. Holubi říkají, že chce opravit Signál.

Profesor Nehoda: Lepíku, ne! Lepidlo nesvítí!
Lepík: Píp-píp!
SKŘÍÍÍP!
Lota: Tobi! Signál!
Tobi: Jen nádržku. Hezky pomalu.
Lepík: Píp?
Profesor Nehoda: Tak. Kartáč. A žádné další skvělé nápady, Lepíku.
Lota: Vrkouš říká, že se mu to líbí.

Strážkyně věže: Robot je zpátky a Signál svítí. Kdo to udělal?
Tobi: Holubi věděli, kam jede.
Lota: A on věděl, co vytáhnout.
Strážkyně věže: Jste v týmu. Zatím na zkoušku. Oba.
Strážkyně věže: První úkol je tamhle dole.
Strážkyně věže: Odlepit celé město.
Tobi: …Celé?
Lepík: Píp!
Lota: Vrkouš říká, že Signál volá ostrov.
Tobi: Ostrov? Tam přece nikdo nebydlí.
Pokračování příště: Signál z ostrova
- Ukázka — vymyšlené dítě
Konec ukázky
To bylo prvních 8 z 16 stran. V celé knize příběh pokračuje až do konce.
Posouvej prstem, roztažením dvou prstů přiblížíš. Dál a Zpět jdou po jednotlivých okénkách.
Co vymyslelo dítě
- Schopnost
magnet, který přitahuje kovové věci
Tobi trénuje magnet na lžičkách a pak s ním honí robota.
- Přání
„Chci se dostat do týmu hrdinů a chytit robota, který dělá nepořádek.“
Kdo do západu slunce přivede robota Lepíka, přidá se k Týmu Signál.
- Vzhled
plášť z kostkované deky a plavecké brýle
Přesně tak je nakreslený ve stylu Superhrdinové.
- Talent
miluje pokusy
V důležité chvíli Tobi udělá pokus.
- Kamarád
Lota, která rozumí holubům
Lota a holub Vrků vědí víc, než Tobi čeká.
Co doplnil rodič
- Téma
- vztek a uklidnění
- Poznámka
- „Když se mu něco nepovede, vybuchne, křičí a hází věcmi. Potom ho to mrzí. Ne trest — chceme, aby věděl, co s tím dělat.“
V příběhu Tobi doma neháže věcmi ani neprohrává hru — všechno se děje při honičce za robotem ve Městě hrdinů.
Ponaučení v příběhu nikdo nevysvětluje — je v tom, co postavy dělají.

Noc záhad
Klára rozluští jakoukoli šifru a chce vyhrát pouliční hru se záhadami — jenže záhady stojí na věcech, které znají jen místní.
Tahle ukázka je zatím v angličtině — bubliny brzy přeložíme. Text každé stránky najdeš přeložený pod obrázkem.
- Styl: Anime
- Ukázka: obálka + 8 z 16 stran
- Hrdinka: Klára, 13 let (vymyšlená)
Ukázka — vymyšlené dítě

Noc záhad
Kniha pro Kláru

Podzimní prázdniny u babičky. Sedm dní. Jedna pekárna. A brácha.
Paní Lienka: Čtyři obálky. V poslední je heslo pro mě. Bez hesla žádný cíl.
Paní Lienka: Kdo bude první zpátky do osmi, dostane své jméno na Tabuli záhad.
Klára: Tým: já, brácha a Gustáv.
Paní Lienka: Plyšák se počítá za půl.
Dávid: My jsme taky dva. Rišo je u babičky. Stejně vás porazíme.
Paní Lienka: Jen dnes večer stačí dva. Dva a půl taky.

EXVVWRS
Dávid: Co to je? Překlepy?
Klára: Posun o jedno… nesmysl. O tři… Zastávka.
Vilko: Jsi jak počítač.
Jedna nula pro návštěvu.
Klára: „Jdi ke Strážci času.“ Kdo je Strážce času?
Vilko: Babiččin budík?

Internet o Strážci času nic neví. Internet tu nikdy nebyl.
Ivka: Strážce je socha u školy. To ví každý.
Dávid: Já to věděl první.
Ivka: Ty jsi vždycky první.
Vilko: Jsme špioni?
Klára: Jsme turisti.
PÍSK!
Dávid: Sledujete nás?
Klára: Já? Venčím křečka.

(šifra ze symbolů)
(šifra ze symbolů)
(šifra ze symbolů)
▲=U ●=N ■=D ◆=E ★=R ✚=T ▼=H ◐=B ♥=C ♣=O ♠=I ☾=L ✿=W ▶=K ◀=G ✖=S
Ivka: Tyhle symboly neznám.
Klára (myslí si): Já ano.
Dávid: My to zvládneme sami.
Klára: Já taky.
Vilko: Čau!
Klára: „Pod lavičkou na kopci, kde v zimě sáňkuje celý panelák.“
Klára: …Paráda. Na kterém kopci?

(šifra ze symbolů)
▲=U ●=N ■=D ◆=E ★=R ✚=T ▼=H ◐=B ♥=C ♣=O ♠=I ☾=L ✿=W ▶=K ◀=G ✖=S
POD LAVIČKOU NA KOPCI, KDE V ZIMĚ SÁŇKUJE CELÝ PANELÁK
19:31. Zprávu mám. Kopce jsou tři.
Ivka: U garáží? V parku? U vodojemu?
Dávid: Možná je to mapa. Nebo pizza.
Klára: Vstávej. Jdeme se k někomu vetřít.

▲=U ●=N ■=D ◆=E ★=R ✚=T ▼=H ◐=B ♥=C ♣=O ♠=I ☾=L ✿=W ▶=K ◀=G ✖=S
POD LAVIČKOU NA KOPCI, KDE V ZIMĚ SÁŇKUJE CELÝ PANELÁK
(šifra ze symbolů)
Klára: Já vím, co tam stojí. Vy víte, který kopec.
Dávid: A proč bychom se měli dělit?
Klára: Protože já mám půlku, vy máte půlku a Gustáv je půlka. A drželi jste to bokem.
Ivka: Celý panelák sáňkuje jen na jednom. Sáňkovací kopec za garážemi.
Dávid: Tak jo. Ale kapitán jsem já.
Klára: Jasně, kapitáne.
Vilko: Mám hlad.

PXIILQ
PXIILQ
PXIILQ
Ivka: Pro jednou já první!
Dávid: Heslo rozluští kapitán. Cestou.
Klára: Dej to sem!
Dávid: Kapitán! …Mám to! Kobliha!
Dávid: Heslo: kobliha!
Paní Lienka: Ne.
7:59.

Dvojčata: Muffin!
Paní Lienka: Správně! První.
Klára: …Muffin.
Paní Lienka: Taky správně. Druhé místo.
Dávid: Chyba kapitána.
Vilko: Já bych taky řekl kobliha.
Ivka: Půjdeš zítra s námi? V pátek poznáš Riša.
Klára: Zítra. Možná.
Ivka: Tohle není od paní Lienky.
Klára: Tak je to naše.
Pokračování příště: Kdo lepí tečky?
- Ukázka — vymyšlené dítě
Konec ukázky
To bylo prvních 8 z 16 stran. V celé knize příběh pokračuje až do konce.
Posouvej prstem, roztažením dvou prstů přiblížíš. Dál a Zpět jdou po jednotlivých okénkách.
Co vymyslelo dítě
- Talent
rozluští jakoukoli šifru
Hra má čtyři obálky se šiframi a čtenáři je můžou luštit spolu s Klárou.
- Povaha
trochu ironická
„Já? Venčím křečka.“
- Rodina
bratr Vilko a Gustáv, plyšový křeček
„Tým: já, brácha a Gustáv.“ — „Plyšák se počítá za půl.“
- Přání
„Chci příběh se záhadou a s někým, kdo je fakt dobrý v šifrách. A nesmí to být cringe.“
Noc záhad: pouliční hra se šiframi, cíl v pekárně do osmi.
- Svět a styl
Naše ulice, anime
Obyčejné sídliště večer, nakreslené jako anime.
Co doplnil rodič
- Téma
- kamarádi: jak se přidat
- Poznámka
- „Od stěhování se uzavřela, říká, že tady nikoho nepotřebuje a že se stejně jednou odstěhujeme zpátky. Netlačit na ni, ale ať vidí, že se dá začít.“
V příběhu žádné stěhování není — Klára je jen na týden u babičky a místní děti vědí věci, které ona neví.
Ponaučení v příběhu nikdo nevysvětluje — je v tom, co postavy dělají.
O ukázkách
Úvodní stránky personalizovaných knih přesně tak, jak je rodina dostane: obrázková knížka pro 4–5 let a komiksy pro 6–8, 7–9, 9–11 a 12–14 let, každá v jiném stylu kresby. Příběh pro 7–9 let je tu dvakrát: jednou je hrdinkou Ema, která jezdí na vozíku, jednou je Ema kamarádkou hrdiny. Děti v ukázkách jsou vymyšlené — zadání, scénář, kresby i kontrolu jsme udělali stejným postupem jako u skutečné objednávky. Celá kniha má víc stran: příběh za 9,90 € (1 příběh · 16 stran) nebo celé dobrodružství za 24,90 € (3 příběhy · 48 stran), v podobě obrázkové knížky nebo komiksu.
- Děti v ukázkách jsou vymyšlené — žádné skutečné dítě, žádná fotka.
- Kreslí AI, každou stránku zkontroloval člověk.
- Ukázka je začátek knihy; celá kniha má začátek i konec.
Takovou knihu nakreslíme s vaším dítětem
Nejdřív vaše dítě nakreslíme jako hrdinu, zdarma. Až když se vám to líbí, zaplatíte, jednou: příběh za 9,90 € (1 příběh · 16 stran) nebo celé dobrodružství za 24,90 € (3 příběhy · 48 stran), v podobě obrázkové knížky nebo komiksu.
Časté dotazy
Jsou děti v ukázkách skutečné?
Ne. Bruno, Lina, Ema, Kubo, Tobi, Klára i všichni ostatní jsou vymyšlení. Děti zákazníků na webu nikdy neukazujeme.
Bude kniha mého dítěte vypadat takhle?
Takhle začíná kniha pro daný věk. Jeden příběh má 16 stran (obrázková knížka nebo komiks), dobrodružství jsou tři příběhy (3 příběhy · 48 stran); styl kresby si dítě vybere z 20 možností a příběh se píše úplně nově podle vašeho zadání.
Obrázková knížka, nebo komiks?
Obrázková knížka má na každé stránce velký obrázek a pár vět, které předčítá rodič — doporučujeme ji pro 4–5 let. Komiks má okénka a bubliny, které dítě čte samo — od 6 let.
Kdo to kreslí?
Kreslí AI podle listu postavy, který jednou vytvoříme a zamkneme. Scénář píšeme podle zásad dětské psychologie pro daný věk, bubliny doplňujeme sami a každou stránku kontroluje člověk.